Nová moderní čtvrť: město získalo rekordní dotaci
Nejsou to složité počty. Vyškov mohl dosáhnout až na 85 procent plánovaných nákladů, přičemž maximální výše na projekt představovala 100 milionů korun. V posledních měsících často skloňovaný investiční záměr Centrální lesopark dosáhl limitu nejvyššího: město tak může těšit dotace ve výši 85 milionů.
Jedná se o suverénně nejvyšší dotační podporu v historii Vyškova. Peníze dostane z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) Zelená infrastruktura. Její účel? Zkvalitnění veřejného prostranství, jehož konečná podoba bude mít charakter průchozí aleje. Půjde o kombinaci bydlení, služeb, parkování i veřejných ploch, z logiky samotného titulu nebudou chybět zatravněné plochy, keřové pásy a téměř stovka listnatých stromů.
Dotační podpora poslouží k demolici stávajících objektů a terénním úpravám v areálu po bývalém zemědělském podniku Lukrom. Vyškov se k výzvě Ministerstva pro místní rozvoj připojil 24. ledna letošního roku. „Je to obrovský úspěch a výsledek několikaměsíčního intenzivního úsilí týmu lidí. Dotaci rozprostřeme na tři dílčí akce: samotnou zhruba tříměsíční demolici, infrastrukturální výstavbu v letech 2025 a 2026 a na vlastní výsadbu zeleně,“ shrnul vyškovský místostarosta Karel Goldemund.
Vznik Centrálního lesoparku je součástí uvažované širší přestavby území situovaného mezi Sídlištěm Osvobození a vlakovým nádražím, které je nedílnou složkou státem chystané modernizace železnice.
Platí, že hrubý odhad nákladů na obnovu území činí zhruba 130 milionů korun. „Moudřejší budeme po výběrovém řízení na zhotovitele. Postupujeme tak dílčími kroky, které mají skončit v průběhu roku 2026. Území má charakter brownfieldu. Cílem je revitalizovat stávající zastaralé výrobně-skladovací plochy a objekty na lesopark. Vznikne veřejné prostranství charakteru městského parku, které bude propojovat centrum Vyškova přes rekonstruované vlakové nádraží s plánovanou i stávající residenční zástavbou,“ zopakoval místostarosta Goldemund.
Projekt vychází z dlouhodobých strategických záměrů města realizace nových ploch zeleně. Podél hranic lesoparku má dojít k vysázení pásu keřů, počítá se s dvouřadou alejí z platanů javorolistých, v jiné části pak má růst parková plocha s výsadbou listnatých stromů – javorů, jasanů, dubů či jeřábů. Navržených k výsadbě je celkem 90 listnatých stromů. „Propojení s historickým centrem a se státem chystanou modernizací železnice povede k významnému zkrácení vzdáleností mezi jednotlivými zónami Vyškova a k výraznému oživení celého území. Půjde o prostor, který bude jednou plnit všechny potřebné funkce moderního jádra města,“ zdůraznil místostarosta Vyškova.
Původní převážně zemědělské a skladové využití prošlo v posledních letech značným útlumem. Někdejší majitel přesunul výrobu jinam, území je tak připraveno k regeneraci. Podsklepená devítipodlažní hrachárna, ocelová násypka, jednopodlažní příjmový objekt, ocelové silo, sklad i výrobna krmných směsí, železniční vlečka, betonová konstrukce zastřešující část kolejiště – to všechno má jít k zemi. Předcházet demolicím bude demontáž technologických zařízení, která sloužila k výrobě či skladování krmných směsí.
Co se odhadované hmotnosti týče, tak po demolicích má na místě zůstat na sto tisíc tun betonu, pětašedesát tun cihel a zhruba stejná hmotnost železa a oceli. „Na 90 procent stavebního a demoličního odpadu bude připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití. Usilujeme o to, aby to, co půjde zpracovat, proběhlo uvnitř areálu. Zkrátka aby se nevozilo ven a zbytečně nezatěžovalo okolí,“ upozornil místostarosta Goldemund.
Letošní rozpočet Vyškova počítal na demolici se sumou 60 milionů korun. Vedení radnice ale předpokládalo, že z drtivé části bude bourání proplaceno právě z dotační podpory. A to se potvrdilo.
85 milionů korun je s jistotou dosud nejvyšší dotační pomoc v historii města. Na rozšíření domu s pečovatelskou službou v Tyršově ulici získal Vyškov v letech 2008 a 2009 ze státního rozpočtu celkem 25 milionů, s rekonstrukcí nástupního prostoru podchodu pod průtahem o rok později pomohla patnáctimilionová dotace.
Současný areál začal v napojení na železniční vlečku vznikat na konci 50. let 20. století. V té době se nacházel na okraji zástavby města, okolo byly jen sady a pole. Na začátku 70. let vyrostlo v jeho přímé návaznosti sídliště Na Hraničkách, na konci 80. let pak nad ním postavili rozsáhlé Sídliště Osvobození. Společně s dalšími výrobními a skladovacími plochami se tak areál ocitl uvnitř obytné zástavby. V posledních dekádách přitom město usiluje o koncentraci zemědělských a výrobních aktivit mimo občanskou vybavenost (průmyslové zóny).
